Mechanické šachové hodiny v černém provedení vhodné pro rapid šach (dvacetiminutová partie).
Šachové hodiny jsou dvojice spřažených časoměrných zařízení, které se přepínají pomocí tlačítek tak, aby vždy jedno zařízení šlo a druhé stálo. Používají se v šachu a jiných hrách pro dva hráče (například go, dáma) k odměřování času na přemýšlení. Na začátku hry má každý hráč přidělený jistý čas, který pod hrozbou prohry nebo (za určitých podmínek) remízy nesmí překročit do konce partie nebo do vykonání určitého počtu tahů.
K přesnému určení okamžiku, kdy došlo k přečerpání vymezeného času, slouží u mechanických šachových hodin takzvaný praporek, kovová páka upevněná nad číslicí 12 na ciferníku. Velká ručička hodin praporek postupně nadzvedává jak se blíží k dvanáctce, a jakmile dvanáctku překročí, praporek spadne, čímž se vyznačí překročení časového limitu.
Stav, kdy již hráč trpí nedostatkem času na přemýšlení, protože se blíží konec časového limitu, se označuje jako časová tíseň.
I v šachu je časová tíseň kritická okolnost, neboť pro postiženého představuje nevýhodu. Základní rada říká, že soupeř v časové tísni je dobrá věc; hráč s lepším časem však nesmí připustit, aby uměle vytvářel časovou tíseň i pro sebe. Proto musí dál hrát své tahy svým tempem. K dobrému zvládání vlastní časové tísně je potřeba maximálně šetřit čas - opakováním tahů a pozic a podobně. Turnajová pravidla FIDE umožňují hráči v časové tísni přerušit zapisování tahů do partiáře a doplnit záznam až poté, co časová tíseň odezní (po časové kontrole). Přestože je časová tíseň nevýhodou, existují „specialisté“, kteří se do ní dostávají pravidelně a používají ji jako zbraň proti soupeři. Soupeři méně zkušení, se slabším sebeovládáním či příliš sebevědomí totiž často podléhají touze využít příležitosti a ještě více postiženému jeho úlohu ztížit. Sami začnou tahat rychleji (aby nemohl přemýšlet v jejich čase), čímž ale riskují přehlédnutí. Této zdánlivě primitivní psychologické chyby se dopouštějí i zkušení šachisté. Partie tak dostává ráz bleskového šachu, v němž má hráč s dostatkem času určitou objektivní výhodu, „specialista“ na časovou tíseň má ale zase zpravidla lepší předpoklady pro takový druh hry.